Lunární vozidlo LRV programu Apollo, USA (foto: NASA, public domain)

detail.title

detail.from-now-obtained detail.obtained-ziskalo : 5 detail.obtained-uzivatelů
detail.last-timeline-purchase: před 3 roky
detail.timeline-active-from: 7. 8. 2019

detail.display-timeline

detail.quiz-title

detail.quiz-run-times: 4111x
detail.quiz-best-run: 88 % (HoBr_SEF)

detail.run-quiz detail.text-quiz

detail.sharing-and-coop


detail.social-sites:

detail.output-formats

detail.output-board-game

CZ EN

Pozemní vozidla ve vesmíru
lunární a marsovská výzkumná vozidla

Automatické sondy hrají významnou roli při výzkumu vesmírných těles. Ještě zajímavější jsou pro vědce pohyblivá vozidla, která dokáží rozšířit perimetr zkoumané oblasti.
Prvním vesmírným tělesem, kde našla povrchová vozidla uplatnění, byl Měsíc. Sovětský svaz zde po několika pokusech vysadil automatické vozidlo Lunochod. Naopak pro americké astronauty byl v rámci programu Apollo vyvinut člověkem řízený lunární rover.
V následujících letech se vědecká pozornost zaměřila na planetu Mars. K jejímu povrchu už zamířilo několik sond, které vysadily automatická vozidla. Nejvýznamnější je výzkumná aktivita USA, v posledních letech je aktivní také Čína a Indie. Velká vědecká očekávání jsou nyní vkládána do zkoumání Marsu americkým vozidlem Perseverance.
Mezi pozemní vozidla ve vesmíru nemůžeme pochopitelně zahrnout automobil Tesla, vypuštěný v únoru 2018. Miliardáři Elonu Muskovi a jeho společnosti SpaceX totiž posloužil pouze jako atraktivní zátěž při testovacím letu rakety Falcon Heavy (maketa vozidla nebyla funkční).
Vlastní automatické vozidlo Rosalind Franklin chce vyslat na měsíční povrch evropská kosmická agentura ESA ve spolupráci s ruským Roskosmosem. Projekt sondy ExoMars je ale opožděn.
Nováčkem při zkoumání vesmírných těles vlastními vozítky jsou Spojené arabské emiráty. Pro let v roce 2022 připravují dosud nejmenší rover ze všech, který bude vážit pouhých 10 kg. Na povrch Měsíce jej v rámci japonské mise společnosti iSpace dopraví sonda Hakuto-R.
Ve stadiu příprav je už společný projekt automobilky Toyota a vesmírné agentury JAXA. V rámci ambiciózních plánů Japonsko vyvíjí uzavřené výzkumné vozidlo pro astronauty. Vypuštění velkého roveru k Měsíci se plánuje kolem roku 2030.
Časová osa přináší přehled všech výzkumných povrchových vozidel na Měsíci a na Marsu.

detail.timelines-properties

detail.timeline-span: 17. listopad 1970 - 2029?

detail.timeline-event-count: 21 (4 detail.timeline-event-count-prioritní)

detail.timeline-with-values: 3 detail.timeline-with-values-sady detail.timeline-with-values-hodnot

detail.timeline-point-and-span-events (13 detail.timeline-span-event-pásmových-událostí )

detail.timeline-linear

detail.timeline-autor : detail.timeline-autor-timixi

detail.timeline-price   

detail.timeline-special-offer: detail.timeline-free

detail.timeline-languages

CZ Pozemní vozidla ve vesmíru

EN Lunar and Mars rovers

detail.timeline-catalogue-tags

detail.timeline-catalogue:
Vesmír   Doprava   Moderní doba  

detail.timeline-tags:
technika   Evropa   Sovětský svaz   USA   Japonsko   Měsíc   vesmír   Mars   Rusko   Apollo   Indie   Čína   rover   vozidlo   Opportunity   Curiosity   Sojourner   Spirit   Yutu   věda   ExoMars   Lunochod   Viper  

detail.timelines-rating


detail.timeline-sources

Apollo Lunar Roving Vehicle - en.wikipedia.org
Automatická vozidla Lunochod - en.wikipedia.org
Luna rover (Čína) - en.wikipedia.org
Lunar rover Yutu (Čína) - en.wikipedia.org
Lunar rover (Indie) - en.wikipedia.org
Toyota/JAXA lunar rover - www.engadget.com
Mars rovers - en.wikipedia.org
Mars rover Rosalind Franklin (ESA) - en.wikipedia.org
Mars rover Zhurong (Čína) - en.wikipedia.org
Lunar rover VIPER - en.wikipedia.org
Cuberover (Iris) - en.wikipedia.org



ver 1.7.6