CZ EN

Budování vesmírné stanice ISS
moduly mezinárodní vesmírné stanice

Myšlenka mezinárodní vesmírné stanice vznikla sloučením plánů na americkou stanici Freedom, evropskou Columbus a ruskou Mir2. V současnosti je ISS společným projektem pěti kosmických agentur: NASA, Roskosmos, JAXA, CSA a ESA. Další země pak spolupracují na jednotlivých vědeckých úkolech a přístrojích.
Vznik vesmírné stanice ISS se zpozdil hned na začátku, první modul Zarja tak kvůli dokončení raději zaplatila americká strana. Krátce po jeho vypuštění dopravil (a připojil) raketoplán Endeavour spojovací modul Unity - rokem 1999 tedy začíná provoz ISS. Od konce roku 2000 je také stanice obydlena trvalými posádkami.
Výstavba vesmírné stanice ISS si vyžádala přes 40 montážních letů, z toho 35 z nich zajistily americké raketoplány. V současnosti se posádky ke stanici dopravují ruskými loděmi Sojuz, o přepravu nákladu se starají lodě Dragon (SpaceX), Cygnus (Orbital), Progress (Rusko), dříve také ATV (ESA) a HTV (Japonsko). Nově může dopravovat lidské posádky na ISS také loď Crew Dragon soukromé americké společnosti SpaceX.
Hlavní moduly ISS jsou určeny na vědeckou činnost (americký modul Destiny - hlavní všeobecná laboratoř, japonská laboratoř Kibó - materiálový výzkum a astronomie, evropský modul Columbus - biologické a biomedicínské experimenty, externí plošiny ESP - montáž jednotlivých přístrojů, evropská pozorovatelna Cupola - zemský povrch, plášť ISS). Další jednotky jsou nezbytné pro provoz, skladování a dopravu materiálu (ruská Zvezda, mezinárodní Leonardo). Významné jsou i montážní moduly a spojovací uzly (manipulátory Canadarm a Dextre, americké uzly Unity, Harmony, Tranquility, přechodový stupeň Quest, ruský uzel Pirs).
Během existence mezinárodní vesmírné stanice se na její palubě vystřídala téměř stovka kosmonautů ve stálých expedicích, další desítky byly na palubě ISS v tzv. návštěvnických posádkách.
Cena kompletní ISS přesáhla už 160 miliard dolarů, což z ní činí nejdražší lidmi vytvořený objekt historie.
Celou mezinárodní vesmírnou stanici ISS tvoří dva segmenty - americký a ruský. Podle dosavadních záruk bude NASA americký segment subvencovat do roku 2025, Roskosmos svou část hodlal odpojit v roce 2024 jako základ ruské stanice OPSEK, plány ale opustil.
Časová osa zachycuje postup budování vesmírné stanice z jednotlivých modulů.

detail.timelines-properties

detail.timeline-span: 20.11.1998 - 2025

detail.timeline-event-count: 47 (4 detail.timeline-event-count-prioritní)

detail.timeline-with-values: 3 detail.timeline-with-values-sady detail.timeline-with-values-hodnot

detail.timeline-point-and-span-events (7 detail.timeline-span-event-pásmových-událostí )

detail.timeline-linear

detail.timeline-autor : detail.timeline-autor-timixi

detail.timeline-price   

detail.timeline-special-offer: detail.timeline-free

detail.timeline-languages

CZ Budování vesmírné stanice ISS

EN ISS Space Station Development

detail.timeline-catalogue-tags

detail.timeline-catalogue:
Vesmír   Technika   Doprava   Moderní doba  

detail.timeline-tags:
technika   EU   USA   Japonsko   vesmír   Rusko   NASA   raketoplán   vesmírné lety   ISS   Kanada   Sojuz   Kibo   Canadarm   robot   věda   kvíz   Falcon   SpaceX   Dragon  

detail.timelines-rating

detail.timeline-sources

Mezinárodní vesmírná stanice ISS - cs.wikipedia.org
International Space Station - en.wikipedia.org
Mezinárodní kosmická stanice - mek.kosmo.cz
Budování ISS - en.wikipedia.org
International Space Station Basics, NASA 2007
Reference guide to the International Space Station, Assembly complete ed. p. cm., NASA 2010
Space stations - en.wikipedia.org