Nebojte se ohlédnout

Vzpomenete si na všechna svá zaměstnání (a všechny průšvihy)? Na první určitě!

V zaměstnání trávíme všichni spoustu času, takže jednou za čas neškodí si připomenout, čím jsme si prošli. - Klidně si to přiznejme, z prvního pracovního místa jsme asi byli trošku vyklepaní... O (nutné) velkorysosti svých kolegů jsme tehdy ještě nemohli nic vědět.

První brigáda

Dodnes se v Kladně vyhýbám čtvrti, kde jsem tehdy roznášel noviny. Sídlištěm jsem tlačil kočárek plný denního tisku, v ruce notýsek se seznamem co kam dávat. Pečlivě jsem kontroloval, do jaké schránky patří jaké noviny. U posledního vchodu jsem obvykle měl v kočárku 4x Rudé právo a jednu Práci, jenže na seznamu byly dvě Lidové demokracie a 3x Mladá fronta. - Nikdy to nevyšlo.

První den v prvním zaměstnání

Nastoupil jsem jako technik počítače ve výpočetní stanici. Velký sálový počítač, budova jenom pro něj. - Ráno po sedmé hodině se všichni z kanceláře postupně vytratili. Nechápal jsem, kde jsou, co se děje. Teprve druhý den mě prozradili, že se přece dělá ranní kontrola počítače a do počítačového sálu mě potom vzali taky. V tom sále s hučící klimatizací jsem pak strávil stovky hodin.

Start v druhém zaměstnání

Jako novopečený správce výpočetní techniky jsem v této stavební firmě věnoval první den výslechům kolegů. Nikdo nebyl schopen říct, jestli jsou ve firmě tři nebo čtyři počítače a kde by tedy sakra mohly být. Po týdnu jsem je všechny objevil (byly skutečně čtyři) a postupně k nim přibylo několik desítek dalších.

tip #40   Na časové ose se podívejte, jak šel čas - připomeňte si všechna svoje zaměstnání.

Další pracoviště

Nabídka na zajímavou práci přišla od firmy vyvíjející programy pro zdravotnictví. Moc mi na tom záleželo. A začal jsem impozantně. Na závěr prvního dne jsem při odchodu ze svého kamrlíku vypnul oba počítače na svém stole. Jeden z nich byl ovšem server pro celou polikliniku. Kvůli opětovnému nastartování všech systémů jsem tedy domů přišel o dost později, než jsem očekával.

Ještě jedna společnost

Při nástupu do firmy se zaměřením na stavební informační systémy to vlastně nevypadalo moc optimisticky. Podkrovní kamrlík, prošlapané koberce, šero, k serveru se lezlo po čtyřech, navzdory výhledu na blízký Karlův most vrzala podlaha jak na venkovské chalupě. Pár dní tu vydržím, pak si najdu něco normálního. - Po čase se naše pracoviště přesunulo a nakonec jsem ve firmě zůstal 17 let.

Současnost

Projekt Timixi byl původně zamýšlen jako krátkodobá akce. Mezičas na vydechnutí po hektickém finále v posledním zaměstnání. Jenže nám to nedalo. S přáteli jsme jej brzy rozvinuli do rozsáhlého systému, protože jsme neměli srdce nechat ležet všechny nápady na mnohostranné využití časových os. A další inspirace stále přichází...

Na časové ose svých zaměstnání mám tedy uložen zatím poslední údaj. Už se můžu poohlédnout, co mi jednotlivá období přinesla. A nechat se překvapit tím, co může ještě nastat.

Zkuste si to také - stačí vylovit z paměti pár dat, sepsat zaměstnavatele a vzpomínky se rozjedou. Jde to samo a navíc - dnes už je to zábavné.

Honza Brich

@TimixiSystem

Photo: Unsplash/rawpixel